Home / Recenze / „S Pánem Bohem, cácoro!“ aneb vítejte ve Středověkém hotelu a krčmě Dětenice
Středověká krčma Dětenice

„S Pánem Bohem, cácoro!“ aneb vítejte ve Středověkém hotelu a krčmě Dětenice

„Dej sem ksichtkartu a ta tvoje nádhera taky nebo bude chrápat venku!“, huláká na nás v recepci Středověkého hotelu v Dětenicích blonďatá slečna, poté co jí podáváme voucher na Císařský balíček. Tak to je teda přivítání…

„Tady se podívejte do žrádelníku, co budete chtít večer žrát,“ podává nám malý, sedící mužíček, kterého jsme si zatím nevšimli, jídelní lístek hotelu Rustikal. Začínají nám cukat koutky. Netroufám se zeptat, jestli mají připojení wi-fi. Mužíčkovi tu říkají Maličký. Vede nás nahoru po schodech do naší komůrky. Procházíme společenskou místností s kamny a několika dřevěnými stoly do dlouhé tmavé chodby. Tu po stěnách lemují jen rozsvícené svíčky a kožešiny zvířat. Na zemi kolem zdí se válí sláma.

„Tady se podívejte do žrádelníku, co budete chtít večer žrát“

Uvádí nás do poměrně tmavého pokoje, kterému dává světlo jedno mrňavé a jedno ještě menší okénko. Stojí tu nahrubo otesaná manželská postel, truhla, malý stolek se dvěma židlemi, skříň, police a věšák na kabáty. Od záchodu a koupelny nás dělí řídké plaňkové dveře. Není to pro stydlivky. Záchod je suchý, s kulatou dřevěnou záklopkou, pod ní se ovšem skrývá bílá mísa, jediný bílý kus, kterého jsme si za víkend všimly. Další plaňkové dveře oddělují sprchový kout, kde byste sprchu hledali marně. Je maskovaná v konvi. Opravdovou lahůdkou pro ženy je koryto – umyvadlo a nad ním malé zrcátko. Osvětlení velmi sporé, takže líčidla klidně zapomeňte doma, pokud se nezvládnete nalíčit potmě. Odměnou vám může být například ranní hláška: „včera si byla vyvoněná a dneska na přírodu, co?!“.

Sprcha je vtipně uktyrá v konvi.

Naše první večeře v hotelu Rustikal. Je to menší brácha Středověkého hotelu a sousedí pár desítek metrů dál. Objednali jsme si jedno tříchodové – pizzové – menu a jedno dvouchodové – masové menu. Vybíráme sýrovou pizzu, řecký salát a palačinku se šunkou a sýrem. Dále vepřovou panenku se dvěma omáčkami, teplou zeleninou a palačinku se zmrzlinou. Jídlo je na stole během pár minut. Pizza velikosti XXXL a zrovna tak panenka. Je to flák masa přes půl talíře, chutě božské many. Šťavnaté, růžové, lahodné. Po hlavním jídle máme břicha nacpaná k prasknutí. Na dezert nemáme ani pomyšlení a to nás čeká ještě degustace ve vinném sklípku. Usměvavá šenkýřka nám navrhuje, ať si na palačinku z menu přijdeme druhý den.

S povděkem přijímáme její nabídku a míříme do vinného sklípku. Kolem stolu sedí již dva další páry. Na stole nachystaný chléb a kostičky sýra. Čeká nás ochutnávka 11 vín. Do připravené kartičky vína známkujeme jako ve škole. Po dvou hodinách odcházíme rozesmátí s karafou Rulandského šedého směr recepce hotelu. Tam na nás čeká Maličký s nekompromisní otázkou: „Co budete chlastat, holoto?“. Usedáme celá parta s Maličkým ke stolu. Do pozdních nočních hodin se smějeme jeho jadrným hláškám a obzvláště té „Dělej, chlastej, nejsi tu na dovolený!“.

Jen co padneme společensky vysílení do postelí, hotelem se začnou ozývat prapodivné zvuky. Meluzína, vytí psů, dusot koní a šílený smích. Je tu noční strašení.

Na snídani jdeme nezvykle brzy, těšíme se na další zážitky. Na rozpálených kamnech ve společenské místnosti se v obřích hrncích vaří voda na čaj a kávu. Každý si jí nabírá velkou sběračkou do hrnků. Snídani vybíráme z bohatého bufetu.

Máme tu první kulturní program, strašidelnou prohlídku zámku Dětenice. Dveře nám otvírá šmajdavá čarodějnice a její jadrná, vtipná prohlídka se nesmazatelně zapíše do naší paměti.

Využíváme včerejší nabídky a jdeme do hotelu Rustikal vybrat si zbytek menu. Šenkýřka před nás pokládá obří palačinky. Nechápavě na sebe zíráme, a hlavou nám běží stejná myšlenka „ještě, že jsme si je nedali včera“. Jsou jemné, jsou chutné, jsou delikatesní.

Je tak akorát čas, abychom stihli rytířský turnaj. 40 minut se bavíme při veselém, bravurním souboji urostlých rytířů, zástupců Francie, Čech, Polska a Německa.

Další naše cesta vede na prohlídku místního pivovaru. Vaří se tu nepasterizované, nefiltrované dětenické pivo lásky. Stojí za to ochutnat, v neposlední řadě proto, že jinde toto pivo není k mání. A je jako křen.

Čeká nás hlavní hřeb celého víkendu, večeře ve středověké krčmě s programem. Rozhodně to není žádné tintítko, vejde se sem 850 strávníků. S naší víkendovou partou dostáváme stůl ve druhém sále, mezi grilem a středověkým mučidlem – skřipcem. I tady se svítí jen svíčkami a šlape se po všude přítomné slámě. Na žrádelák si svítíme mobilním telefonem. Je těžké si vybrat. Staročeská kuchyně je neodolatelná. Nakonec se rozhodujeme pro vepřová žebírka. Teď už víme, že 900 g žebírek, ať jsou sebelepší, se do jednoho břicha prostě nevejde. A taky víme, že k nim v žádném případě nedostaneme vidličku. Musíme si vystačit s nožem. Objednávám si druhý korbel výborného dětenického černého piva a drobná šenkýřka mi ho podává se slovy „nechlastej to tolik nebo ti narostou cecky, že budeš přepadávat dopředu“.

Večerní program nabírá na obrátkách. Mezi strávníky hrají muzikanti, tančí břišní tanečnice, vrhač hází nože, fakír mezi lidmi chodí s velkým hadem, bavíme se při ohňové show. Jsme svědky veřejné popravy a taky inkvizice. Iluze je dokonalá. Jsme ve středověku. Naštěstí jen „na skok“.

V neděli vyrážíme ještě na jednu prohlídku zámku, tentokrát se soudružkou Miluší a hraběnkou Gallas. Pobyt zakončujeme obědem ve Staročeské krčmě. Nemůžeme odjet, aniž bychom ochutnali místní tatarský biftek. Ačkoliv krčmář před nás pokládá talíř se slovy „syrový maso, jak to můžete žrát?“, je to výborná gastronomická tečka za naší exkurzí do středověku.

Středověk sice není naší oblíbenou epochou a byli jsme trošku nejistí, ale netradiční pobyt jsme si výborně užili. Pustili jsme z hlavy běžné starosti a víme, že až budeme mít v hlavě zase civilizační přetlak, v Dětenicích to z nás vytlučou. Už vám někdy při odchodu z restaurace řekli „S Pánem Bohem, cácoro“?

Zámecký Resort Dětenice & Středověká Krčma Dětenicedetenice.cz, Dětenice

"Dej sem ksichtkartu a ta tvoje nádhera taky nebo bude chrápat venku!", huláká na nás v recepci Středověkého hotelu v Dětenicích blonďatá slečna, poté co jí podáváme voucher na Císařský balíček. Tak to je teda přivítání... "Tady se podívejte do žrádelníku, co budete chtít večer žrát," podává nám malý, sedící mužíček, kterého jsme si zatím nevšimli, jídelní lístek hotelu Rustikal. Začínají nám cukat koutky. Netroufám se zeptat, jestli mají připojení wi-fi. Mužíčkovi tu říkají Maličký. Vede nás nahoru po schodech do naší komůrky. Procházíme společenskou místností s kamny a několika dřevěnými stoly do dlouhé tmavé chodby. Tu po stěnách lemují…

Review Overview

Jídlo
Prostředí
Obsluha
Celkový dojem

Skvělé!

Summary : Styl středověké krčmy není pro každého. Jste-li však na správně notě, návštěvu si z plna hrdla užijete.

User Rating: 2.07 ( 10 votes)
85

About Marion

Jsem velká milovnice jídla a dost neskromně si o sobě myslím, že umím i dobře vařit. Velmi ráda občas zajdu do restaurace a očekávám, že budu hýčkána jejím personálem. Svoji spokojenost dokáži ocenit slušným spropitným a šířením pozitivní recenze. Jsem vděčná za tipy na dobré jídlo a vstřícný personál. Proto ráda přispívám také svými tipy do Gastrokritika. Host má být za své peníze s úctou a péčí "obsloužen". A pokud tomu tak je nebo není, lidé by to měli vědět.