Home / Recenze / Hotel Babylon

Hotel Babylon

Tento samostatatný článek o hotelu Babylon v Liberci vznikl rozdělením článku o Grand Restaurant Luxor.

Liberecké centrum Babylon skýtá nejedno překvapení, a to v dobrém smyslu, i v tom horším. Návštěvníka – nováčka musí ohromit rozsáhlost komplexu ne nepodobného labyrintu se systémem různobarevných výtahů, zdánlivě nekonečných chodeb a zastřešených atrií. O to více zamrzí, že v tak rozsáhlém areálu se nenašlo místo na kuřárnu jinde, než v hale s recepcí, což je při vstupu z parkoviště první místnost, do které novopečený rezident hotelu zavítá. Hala je sice rozdělena na kuřáckou a nekuřáckou část, avšak pouze nápisy. Zatím jsem ve svém životě bohužel nenarazil na ekvilibristu schopného vymočit se striktně pouze do jedné části bazénu; o kuřácích to platí jakbysmet. Kouřící mladík opřený o sloup s nápisem „Non-smoking area“ bylo první, co nám bylo dáno z hotelu vidět (a cítit). Dotyčný ale samozřejmě nic neporušoval, neboť půdorys jeho těla nepřesahoval do „přísně střežené“ části vyhrazené nekuřákům, a tak bylo vlastně vše v pořádku, že… Kdyby fronta k recepci nevěstila vynucený pobyt v tomto blahodárném prostředí na více než dvacet minut, možná by to bylo možné přejít jen letmým úsměškem nad neschopností managementu vyhradit kuřákům důstojný prostor, do kterého by člověk – pokud by nechtěl – nemusel ani páchnout. Takhle se každému soudnému jedinci musel při pohledu na to množství pilně inhalujících dětí, nemajících zatím kam jít, takzvaně otvírat kudla v kapse.

Ale dost již o kouření. Vyfasovaný pokoj byl vcelku pěkný a pro účely pobytu plně dostačující. Po ubytování jsme se vydali na průzkum místních gastrozařízení. Chtěli jsme vyzkoušet místní luxusní restauraci Luxor, avšak ta otevírala až od 17:00, tudíž jsme museli slast z dozajista vybrané krmě a vlídné profesionální obsluhy odložit až na večer a na oběd vzít zavděk jídelnou.

Po vstupu do prostor jídelny jsme byli konfrontováni s vitrínou, uvnitř které probíhala výstavka hotových jídel. Jednalo se sice o zajímavý experiment, kde zvídavý jedinec mohl na vlastní oči sledovat přímou úměru mezi běžícím časem a čím dál nechutnějším vzezřením nebohých pokrmů, avšak zamýšlený cíl naladit chuťové buňky potenciálních strávníků se tedy alespoň v našem případě nekonal. Pohled na studené omáčky potažené mocným škraloupem nás spíše přiměl k lítosti nad použitými surovinami a nad domněnkou, že dobře se najíme až večer. Nerad prozrazuji pointy předem, nicméně večer jsme se jídelně v duchu pokorně omluvili a druhý den jsme tam zavítali opět. Téma „Výstava působení rozkladných procesů na hotová jídla při nevhodném skladování“ bych rád zakončil názorem, že podobné expozice by neměly opouštět půdu Výzkumného ústavu potravinářského, neboť jinde působí kontraproduktivním, a – nebojme se toho slova, přátelé – až perverzním dojmem.

Oběd v jídelně byl… no prostě oběd v jídelně. Jídlo by se dalo uvařit i lépe, ale také i mnohem hůře, tak jsme se na pokrmy rozhodli hledět spíše prizmatem sklenice poloplné. Za utracenou částku jsme zahnali hlad a nedá se říci, že bychom kromě poněkud tužšího hovězího shledali nějaké zásadní nedostatky. Nutno také vyzdvihnout přívětivost personálu u výdeje i u kasy.

Aquapark Babylon Loberec

Prázdný aquapark v půl deváté ráno

Následovalo řádění v místním aquaparku. Naše obavy z přelidněných bazénů a nekonečných front na atrakce byly naštěstí záhy rozptýleny, takže jedinou vadou na kráse byla absence nějakého teplejšího bazénu s výjimkou dvou neustále obsazených vířivek. Tato skutečnost však zapříčinila pro nás unikátní jev – naše děti chtěly odejít dříve, než my – rodiče. Tedy alespoň doufáme, že jsme hrdelní zvuky proložené drkotáním, které vycházely z nafialovělých dětských úst, vyhodnotili správně… Přes tyto výhrady jsme ale z aquaparku odcházeli spokojeni.

Blížil se zamýšlený zlatý hřeb dne – večeře v luxusní restauraci Luxor. Zážitek to byl vskutku vydatný a vpravdě „luxusní“, leč želbohu v našich končinách nikoliv unikátní. Pojednání o něm nabobtnalo do samostatného článku Grand Restaurant Luxor.

Druhý den jsme započali tradičně snídaní. Ta byla opravdu bohatá, takže si každý mohl vybrat, i když většina potravin byla z té levnější kategorie, zejména tedy co se týče uzenin a sýrů. Míchaná vajíčka ale byla dobrá, taktéž jakási krájená klobáska nebyla úplně k zahození. Co mě ale dostalo, byla krupicová kaše. Ta místní by směle mohla být zobrazena v encyklopedii u hesla „tekutina“. Celkově vzato, snídaně představovala slušný (český) standard a odcházeli jsme z ní najedeni.

Naše kroky směřovaly opět do aquaparku. Příjemnou vymožeností pro hotelové hosty je skutečnost, že od 8:00 do 10:00 je aquapark přístupný jen pro ně a navíc nejsou v chodu hlučící atrakce. Jestli tam včetně nás bylo dohromady deset lidí, tak to bylo hodně. Bomba, můžeme doporučit, tedy pokud Vám nevadí lekce otužování hned po ránu. Naštěstí jsou touto dobou volné i ty teplé vířivky.

Oběd jsme absolvovali v pravděpodobně nejlepší gastroprovozovně v areálu, a to v samoobslužné jídelně. Nutno říct, že po <zkušenostech ze včerejška> jsme si to nějak víc užili – jídlo se nám zdálo jako božská mana a dámy vydávající talíře s jídlem překypovaly vlídností. Vše je relativní a záleží na tom, co mezi sebou porovnáváte.

Odpoledne jsme strávili v místním iQparku. Jestli něco stojí za to, abyste vážili cestu do Liberce (pokud možno tedy vybaveni vlastní svačinou), je to tato atrakce. Tři patra napěchovaná nejrůznějšími pokusy, optickými klamy, zábavnými kvízy a hádankami Vás totálně pohltí. Na své si přijdou všichni – od malých (i větších) Einsteinů až po úplná přitroubla, kterým ke štěstí stačí možnost stále s něčím rumplovat. Vše bylo krásně funkční a opravdu jsme si to užili. Podle nápisu poblíž vchodu se navíc má celý park v dubnu 2013 rozrůst na dvojnásobek, takže se nebudete nudit ani při opakovaných návštěvách.

Hotel Babylon Liberec

Odpočinkové atrium

Ještě se zmíním o lunaparku. Jedná se o takovou menší pouť pod střechou, určenou především pro děti do deseti let. Je tam autodrom, dva kolotoče, houpačky, vláček, býk na rodeo a další atrakce. Tam to děti bavilo převelice. Jen jsme nepochopili systém přestávek personálu obsluhujícího některé atrakce. Samozřejmě je nutné mít občas pauzičku třeba na deset minut; každý jsme jen živočich a máme své biologické potřeby. Přestávka na hodinu u vláčku a řetízkového kolotoče v největší špičce je ale neodůvodnitelná a neomluvitelná, zvláště z pohledu lidí, kteří si museli vstup zaplatit zvlášť a nemají ho (jako hoteloví hosté) v ceně. Také autodrom ukončil svoji činnost více než hodinu před zavírací dobou. Přes tyto výhrady lze návštěvu doporučit. Je příjemné nemuset při každém vstupu dětí na atrakci znovu a znovu zkřehlýma rukama tasit peněženku a modlit se, ať už se dětem konečně udělá špatně a budou souhlasit s odchodem.

Jaký je tedy závěrečný verdikt? Přitopit v aquaparku, vyměnit personál v restauraci „Luxor“ a začít tam nabízet opravdová jídla, kuřárnu přesunout někam, kam nekuřáci opravdu nemusejí chodit, a celkově trochu zlevnit. Po těchto úpravách by byl důvod celý areál „Babylon“ doporučit. My se však příště raději vydáme do nějakého obdobného zařízení na západ od našich hranic. Za současného stavu, ocitneme-li se z nějakého záhadného důvodu opět v Liberci, zavítáme pouze do skvělého iQparku. Snad do té doby příliš nezchátrá.

Shimmy

Hotel Babylonwww.centrumbabylon.cz, Nitranská 1, Liberec

About Matthew

Považuji se za beznadějného gastrofila, gastrokritika, milovníka dobrého jídla, vína a kvalitní kávy. Jsem háklivý především na neprofesionální obsluhu a špatně fungující servis jako takový. Mám slabost pro italskou, thajskou a francouzskou kuchyni. I když kromě hub na všechny způsoby fandím téměř každému dobrému jídlu.

One comment

Zaujal vás tento článek? Máte k němu co říct? Napište...